S narozením prvního syna se vše změnilo, milovala jsem chvíle, kdy jsme si četli. Syn měl bujnou fantazii a napadaly ho fantazijní příběhy a situace. A já jsem se k němu přidala.

Příběhů přibývalo s tím, jak jsme spolu cestovali a poznávali nová místa. Až jsem si jednou řekla: „Proč se o naše příběhy nepodělit s ostatními? Třeba udělají radost aspoň jednomu dalšímu človíčkovi, a to stojí za to!“

Vykročila jsem na cestu vydávání knížek pro děti s vlastními ilustracemi.

Nebyla to lehká cesta, narazila jsem na nepochopení, odsuzování a nedůvěru. Někteří lidé mne dokonce považovali za blázna. Ale když jsem v ruce držela svoji první knihu, byl to nádherný pocit. A když jsem dostala pozitivní zpětné reakce od čtenářů, ujistilo mne to v tom, že jsem se vydala tou správnou cestou!